Life Balance - skvělá aplikace pro time management

Pokud pro organizaci času a úkolů používáte metodiku Getting Things Done, možná jste zjistili, že zvládáte daleko víc věcí na nižší úrovni, tj. jednotlivých drobných úkolů a povinností, na druhé straně ale možná máte pocit, že se nedostatečně věnujete věcem, které pro vás jsou dlouhodobé priority. GTD uplatňuje přístup zdola nahoru, tj. díky zvládnutí záplavy drobných úkolů by jste měli mít více času a energie na vyšší úrovně organizace času, jako je stanovení hodnot, priorit, dlouhodobých cílů apod. Této části se autor David Allen ve své knize věnuje poměrně okrajově - ne proto, že by tato část měla menší význam (to právě naopak), ale spíše proto, že přístupu shoda dolů (tj. od hodnot k cílům a od nich k úkolům) se věnuje celá řada dalších autorů (doporučit lze určitě klížky Stephena Coveye nebo Jacka Canfielda).

Při uplatňování GTD se však můžete občas dostat do situace, že ve snaze vyřešit co nejvíce úkolů (tj. odškrtnout co nejvíce položek na vašich To Do listech pro jednotlivé kontexty) spadnete do pasti řešení věcí neprioritních - možná urgentních, ale bez větší vazby na vaše dlouhodobé cíle. Budete tak produktivnější z hlediska kvantity, ne však efektivnější z hlediska  zaměření na priority. Důvodem je to, že kdykoliv se rozhodujete, jakou další práci vykonáte v daném kontextu (v práci, u počítače, doma ...), po přihlédnutí k času a energii, kterou máte k dispozici, by jste měli zvolit úkol s nejvyšší prioritou - toto rozhodování musíte dělat stále znovu a znovu, přičemž se spoléháte především na svoji intuici.
Tento postup má svoje úskalí, časem nejspíše narazíte na to, že když se podíváte zpět na uplynulý den, týden nebo měsíc, splnili jste spoustu úkolů, ale mnoho prioritních věcí zůstalo stát. Permanentní rozhodování o prioritách je poměrně náročné, protože svým způsobem vyžaduje mít v hlavě pro okamžik rozhodnutí všechny relevantní projekty a cíle - avšak držení věcí v hlavě je jedna z věcí, kterou se GTD naopak snaží potlačit. Problém rizika nižšího zaměření na priority je podle mého jedním z hlavních úskalí aplikace GTD.

Proč o tom píšu? Protože jsem narazil na zajímavé řešení tohoto problému, kterým je aplikace Life Balance . Jedná se o software pro správu úkolů a času pro Windows, Mac, Palm a iPhone. Z mého pohledu se jedná vlastně o implementaci GTD, avšak s několika velmi zajímavými vlastnostmi.

Jak Life Balance funguje? Základem je část, nazvaná Outline, kde si ve stromové struktuře nadefinujete jednotlivé oblasti života, např. práce, rodina, zdraví/kondice, osobní rozvoj atd. Ty se pak dále větví na projekty, podprojekty (do libovolné hloubky) a nakonec na jednotlivé úkoly. U každého úkolu tak ve stromu jasně vidíte jeho vazbu směrem nahoru až k nejvyšší úrovni. Příkladem může být vaše práce, která se dělí na jednotlivé oblasti - řekněme že jste majitelem firmy a tu si v Life Balance rozdělíte na Finance, Obchod, Marketing, Logistiku, Provoz, Personalistiku atd. Toto větvení dále rozčleníte, např. Marketing na venkovní reklamu, péči o stálé zákazníky a web. Takto můžete postupuvat dále, a hloubka může být pro různé větve odlišná, dle potřeby. K jednotlivým oblastem pak můžete přidat aktuální projekty, k nim pak úkoly. Úkolem je položka nejnižší úrovně, tedy taková položka, která již nemá podpoložky. To mimochodem přesně odpovídá filozofii GTD, neboť pokud daná záležitost vyžaduje více kroků (akcí), jde o projekt. V LB tak stačí úkolu přidat podúkol a hned se z něj stává projekt. Allen by zaplesal :-)

Pro jednotlivé položky se v LB nastavuje jednak důležitost (importance), a to velmi zajímavým způsobem - posuvníkem. Nemusíte tedy uvažovat o prioritě v intencích A/B/C nebo 1-5 apod. ale prostě pocitově posunete posuvník mezi minimální hodnotou none na levé straně a maximální essential na pravé staně. Ale pozor. Nejde o prioritu, ale důležitost - rozdíl vysvětlím za chvíli. A další podstatná věc: důležitost (nebo chcete-li význam) nastavujete ne absolutně, ale ve vztahu k nadřazené položce. Např. u úkolu tedy nastavujete, jak je důležitý pro příslušný projekt, nikoliv ve srovnání se všemi vašimi úkoly (což je super, protože je to mnohem snadnější).

Dále položkám nastavíte, kdy mají být hotovy, a to buď ponecháním výběru na volbě Once, kterou použijete, pokud úkol nemá pevný termín nebo nastavením konkrétního data - také můžete úkol označit jako opakovaný, např. každé 2 týdny. U termínovaných úkolů pak nastavujete položku Lead time, tj. čas nutný na přípravu.

A nyní se dostáváme k prioritizaci úkolů. V záložce To Do najdete seznam úkolů k vykonání, který můžete filtrovat dle kontextů (ty se v LB označují Places a ještě se k nim dostaneme). Zde ale najdete největší změnu, oproti jiným systémům - a jde o to, co jsem již naznačil, tj. že vám Life Balance usnadňuje rozhodování o tom, který úkol upřednostnit a navíc se zřetelem nejen na jeho urgentnost dle termínu, ale zejména s ohledem na jeho skutečnou důležitost. Úkoly totiž LB zařazuje do To Do seznamu sám a také stanovuje pořadí položek (prioritu) -  chtělo by  se říci na základě vlastního uvážení :), ale buďmě přesnější - na základě interního algoritmu. U každého úkolu vyhodnotí, jakou jste mu posuvníkem přiřadili význam v rámci projektu, ale také jaký význam má projekt v rámci kategorie a tak dále až ke kořeni stromu - jaký význam má kategorie v dané oblasti vašeho života. Dále zohlední termín splnění úkolu stejně jako termín splnění projektu, do nějž spadá, pokud jsou nastaveny. Svůj význam zde také najde Lead time - když nastane doba na přípravu, LB vám začne úkol podstrkovat do To Do listu a postupně ho s blížícím se termínem posouvá v seznamu výš a výš. Poslední věc, která je zohledněně při tvorbě To Do seznamu (tedy jeho dynamické generování z Outline) pro daný kontext (Place) je balancování mezi jednotlivými oblastmi vašeho života (odtud název Life Balance). Úplně na začátku, o čemž jsem se zatím nezmínil, totiž nastavíte pro jednotlivé oblasti života (nebo jiné kořenové kategorie, pokud se rozhodnete používat program jinak - sami tvůrci zde uvádí ve vzorových datech spíše hlavní cíle) na koláčovém grafu žádoucí rozdělení času resp. úsilí mezi jednotlivé oblasti. Vždy při splnění úkolu se připočte k dané oblasti určitý kredit (podle toho, jak u daného úkolu, projektu nebo kategorie nastavíte - opět intuitivně posuvníkem- tzv. Effort, pod kterým si můžete představit třeba čas, ale lépe opravdu úsilí, protože i krátký úkol vám může sebrat hodně energie) a pokud věnujete některé oblasti více nebo méně úsilí než jste si stanovili jako žádoucí, LB podle toho koriguje, které úkoly zařazuje a v jakém pořadí do To Do listu. Věnujete-li se tedy napříkad příliš práci na úkor rodiny nebo osobního rozvoje, LB vám začne podstrkovat do To Do listů úkoly z těchto oblastí.

Funguje to opravdu skvělě, nemusíte se zabývat prioritizací úkolů, LB to dělá za vás - předpokladem je samozřejmě správné nastavení parametrů u jednotlivých položek (zejména Importance, Effort, Lead time). Vždy máte pro jednotlivé kontexty k dispozici aktuální To Do list a to jednak seřazený podle priorit s přihlednutím k opravdu dlouhodobým prioritám a jednak bez úkolů, na které je dost času a objeví se samy později (např. si nastavíte úkol Posekat trávník jednou za 2 týdny s Lead time 2 dny a po jeho splnění na vás tento úkol nebude nikde (na rozdíl třeba od Remember The Milk , kde se objeví znovu na konci seznamu) vykukovat a stresovat díky vizuálnímu zvětšívání délky seznamu, objeví se zase až 2 dny před dalším termínem.

Výborně jsou propracované také Places, které odpovídají kontextům GTD. Place nastavujete pro každou položku - můžete také využít možnosti Anywhere, tedy kdekoliv. Places ale mají 2 další velmi zajímavé možnosti. Jednak je to možnost nastavení, že některý place zahrnunuje jiný. Např. place Telefon může být zahrnutý v places Doma i Práce. Takže se vám na obou  místech mohou ukazovat i naplánované telefonáty. Já třeba mám udělané places na jednotlivé podřízené, takže když úkolu např. přidělím place Novák a jinému Blažek, oba se mi mohou ukazovat v Agendas resp. Waiting For (viz. GTD kontexty v originále, nevím jak jsou pojmenované v českém překladu) a ty zase v rámci Work. Pokud mám poradu s Blažkem, vyberu si ale jen place Blažek ... Když se chci soustředit na práci na počítači a tyto úkoly v rámci Work nevidět, zvolím příslušný place Computer, který je jinak také zahrnutý ve Work ...
Nebo položka Errands (pochůzky) mi zahrnuje Shopping (nákupy) a ta zase Hypermarket, Hobbymarket, Sportshop atd. Pokud jsem tedy v OBI nebo Bauhausu, zobrazím si (na iPhone, pro který existuje nativní aplikace Life Balance, synchronizovaná s desktopovou verzí) To Do pro place Hobbymarket, ale pokud mám obecně víc času na vyřízení pochůzek, zobrazím si place Errands a mám v něm zahrnuté i ty věci k nákupu v hobbymarketu.  A zde se uplatní další vlastnost places - Hours. Je možné v kalendáři přehledně označit otevírací doby jednotlivých places, takže se pak úkoly v Errands To Do listu zobrazují jen pro places, které mají zrovna otevřeno. Toto s výhodou používám opět pro Agendas/WaitingFor, neboť pro podřízené mám vyzačenou jejich pracovní dobu, takže když si přivstanu a jsem v práci v 7 ráno, nemotají se mi v seznamu Work položky, vztahující se k lidem, kteří přijdou až na osmou. Po osmé mi tam pak samy přískočí - super :-)

Zajímavé také je, že pokud s Life Balance průběžně pracujete, podstatně se zkrátí doba potřebná pro týdenní plánování (resp. GTD weekly review) neboť celý váš systém se vlastně aktualizuje průběžně a dynamicky.

Life Balance je prostě skvělý program, určitě ho doporučuji vyzkoušet - k dispozici je i 30 denní verze. Nenechte se odradit trošku obstarožněji vypadajícím uživatelským rozhraním (na to, jak jsem to skvělý program, má design jako z roku 2000 :-) a ovládáním, které se může na první ozkoušení zdát trochu neohrabané. Stáhněte si demo z webu Life Balance, dejte si nějaký čas na vyzkoušení a určitě si zvyknete - objevíte také určitě pár vychytávek, které jsem zapoměl zmínit - můžete se s ostatním podělit zde v komentářích pod článkem ...

O jednu se podělím i já: jde o možnost částo Outline exportovat a později importovat do větví. To je super pro opakované projekty, např. přípravu každoročního setkání zákazníků. Nebo si můžete vyexportovat seznam úkolů souvisejících s odjezdem na lyžařský výlet (co zabalit atd.) a za rok si seznam zase naimportovat snadno k projektu ...

Na Life Balance jsem zcela přešel z dosavadního RTM (které má mimochodem od tohoto týdne také k dispozici nativní iPhone aplikaci, pěkně zpracovanou) a rozhodně nelituji, naopak.

Dopis do budoucnosti

Když někam směřujete, není na škodu se jednou za čas zastavit a mrknout do mapy, jestli jste nesešli ze správné cesty. Stejně tak pokud si stanovíte nějaké cíle, je dobré si určit nějaké body na cestě, kdy si zkontrolujete, jak jste na tom a zda vaše aktivity skutečně odpovídají cílům, zda vás dovedou tam, kam chcete.
V krátkodobém měřítku to můžete dělat v rámci měsíčního nebo i týdenního plánování.
Stává se ale, že se člověk nechá pohltit řešením operativních záležitostí, rutinou nebo se příliš vrhá za aktuálními příležitostmi, takže párkrát po sobě najde výmluvu proč musí ten či onen krok nutný k dosažění cíle odložit. Případně odkládá nutné nepříjemné rozhodnutí nebo změnu a funguje dál stejně, ze setrvačnosti. A když se to pak posčítá, zjistí že uběhlo pár měsíců nebo i rok a vlastně se neposunul nikam dál. Udělal spoustu práce, ale cíl je stejně daleko jako byl. Před půl rokem si předsevzal, že bude jíst zdravěji, ale jeho jídelníček vypadá stejně jako na začátku. Rozhodl se propustit zaměstnance, který na svou práci nestačí, ale zatím to jen odkládal. Chtěl se začít učit anglicky, ale zatím pro to nic moc neudělal. Setrvačností jede pořád ve starých kolejích.
Proti této pasti setrvačnosti se mi osvědčil následující trik. Jednou zhruba za půl roku si posílám dopis do budoucnosti. Existuje na to super služba FutureMe.org (tedy něco jako "MeBudoucíJá.org"). Tato služba vám umožňuje napsat sám sobě (nebo po zaregistrování i někomu jinému) email, který vám pak pošle v určené datum v budoucnosti.
Takže si vždy napíšu mail ve stylu "Ahoj Coudy, tak jak to jde? Teď v říjnu 2008 jsi se rozhodl pro to a pro to. Je to pro tebe důležité, tak pokud jsi toho nedosáhl, měl by ses nad sebou zamyslet. Nehledej výmluvy, proč to nešlo a něco s tím sakra hned udělej! atd. atd. Měj se, Coudy". Super na tom je, že když mi mail dorazí, obykle mě to překvapí (jako dnes :-), protože mezitím na to tak trochu pozapomenu ... Takže mně to přiměje opravdu vyskočit ze stereotypu a zamyslet se, zda to kde jsem, odpovídá tomu, co jsem si před nějakou dobou poslal. Pokud ne, je to ten správný "wake up call", který mě probudí a vrátí zpátky na správnou cestu. Vřele doporučuji.
Jinak napsání mailu přes FutureMe úmyslně vůbec nemám v plánovacím systému, ale mail vždy píšu po obdržení předchozího - to proto, že se mi opravdu docela osvědčilo, že "nečekané" obržení vzkazu z minulosti na sebe upoutá patřičnou pozornost.
A 2 tipy na závěr: FutureMe umožňuje prohlédnout si vzkazy, co si posílají ostatní, pokud je tedy označili jako veřejné - doporučuji pár si jich přečíst pro inspiraci. Ten poslední tip asi napadne každého - kromě "motivačních" půlročních nebo ročních mailů asi také neodoláte poslat si něco do budoucnosti vzdálené třeba 20 let :-) Doufejme, že FutureMe a vaše mailová adresa v té době budou fungovat ...

Zen To Done - svěží esence z GTD

Jste-li "GTD pozitivní" (pokud nevíte co to GTD je, přečtěte si starší příspěvek, kde jsem se snažil základy Getting Things Done popsat) a rozumíte anglicky, mrkněte se na Zen To Done od Leo Babauty - k dostnání je jako elektronická kniha v PDF. ZTD je jakási esence nebo derivát z GTD. Možná ještě lépe: ZTD je moderní svěží pohled na GTD a něco málo navíc. Zaměřuje se hodně na praktickou aplikaci 10 hlavních zvyků a důraz klade hlavně na akci, plánování se snaží udržet v rozumých mezích (přeplánování resp. přeorganizování je jedním z možných důsledků nezvládnuté aplikace GTD ...). Pokud jste knihu Getting Thing Done (česky vyšlo jako Mít vše hotovo) od Davida Allena četli a hledáte něco navíc, ZTD si rozhodně přečtěte, těch necelých 10 USD za to stojí. Bez předchozího seznámení s GTD ale dle mého ztrácí Zen To Done srozumitelnost, autor evidentně s předchozí znalostí GTD počítá ...

Nová kniha od Davida Allena

David Allen, autor knížky Getting Things Done - The Art of Stress-Free Productivity (česky vyšlo nedávno jako Mít vše hotovo) vydá na začátku příštího roku novou knížku Making It All Work: Winning at the Game of Work and Business of Life. Už jsem si ji objednal (tedy při objednávání jsem si původně nějak nevšiml,že jde o předobjednávku, takže jsem ji spolu s dalšími knižkami jako třeba Tribes: We Need You to Lead Us od Setha Godina hodil do košíku a až v potvrzovacím mailu jsem si všiml data dodání celé objednávky v půlce ledna 2009 :-) a věřím, že tentokát mě Allen nezklame. Po skvělé GTD jsem bez váhání koupil i jeho druhou knížku Ready for Anything: 52 Productivity Principles for Work and Life, která mě totálně zklamala - typická nastavovaná polívka bez nových myšlenek, prostě rychlé využití úspěchu GTD k dalšímu prodeji. Tentokrát věřím že Allen už se svým jménem takto hazardovat nebude, takže se na Making It All Work docela těším...

Zacněte každý den důležitým úkolem

Pokud máte ujasněné svoje cíle, nepochybně vám pomůže, pokud každý den uděláte něco pro jejich realizaci. Není to tak složité. Ať je cíl sebevětší - a třeba se zdá nesplnitelný, je možné ho rozdělit na menší úkoly a ty případě ještě na menší podúkoly - jak víme, i slon se jí po kouskách :-) A pokud každý den splníte malý úkol, zapadající do vašeho plánu k dosažení velkého cíle, nakonec tohoto cíle dosáhnete. Stejně tak jako když naporcujete slona na malé kousky, strčíte je do mrazáku a každý den sníte jeden kousek, nakonec slona sníte. Kdyby ho před vás dal někdo v celku, řekli by jste - tohle nikdy nemůžu sníst.
Pokud si tedy stanovíte velký cíl a rozdělíte ho na malé úkoly, pracujte na něm den po dni, kousek po kousku, úkol po úkolu.
Do vašeho denního plánu zahrňte vždy aspoň jeden úkol, důležitý pro dosažení vašeho velkého cíle. Aby jste ho ale s jistotou splnili, vypěstuje si důležitý zvyk - takovýmto úkolem vždy začínejte den. Pokud si ho naplánujete na později, může se vám stát, že ve víru aktuálních událostí na které budete muset reagovat, se k němu nedostanete. Proto je důležité takovýmto úkolem vždy začít - přesněji obecně je vůbec dobré všechny priority dne naplánovat na začátek dne a méně důležité věci jako je papírování, vyřizování mailů a věci, které přinese den, nechat až na odpoledne.
Doporučuji si tyto úkoly (pokud zvyk teprve zavádíte, je lepší začít jen s jedním takovýmto úkolem denně - později mohou být 2 až 4, ale ne víc ...) v kalendáři/diáři nějak výrazně vyznačit - já pro ně používám v kalendáři Outlooku výrazně odlišnou barvu.
Kromě toho, že tímto zvykem jednoznačně dosáhnete splnění vašich cílů, získáte také dobrý pocit z toho, že den začnete splěním důležitého úkolu a budete mít víc chuti do další práce.

Poznámka: Ověření pravdivosti teorie uvedené v tomto příspěvku nebylo prováděno na živém slonu, pouze na dortu ve tvaru slona :-)

Ideální čas na denní plán

Asi netřeba zdůrazňovat důležitost plánování vašich aktivit - na dlouhodobé, střednědobé, týdenní a denní bázi. Každý, kdo chce něčeho dosáhnout ví, že plánování mu v tom pomůže a čas do něj investovaný se bohatě vrátí.
konkrétní doba, kterou si vyhradíte na revizi dlohodobějších plánů, je celkem lhostejná, důležité je pouze vyhradit si nerušený čas, aby jste se mohli na tuto činnost soustředit.
Zajímavá je ale otázka ideálního načasování denního plánování. Z dlouhodobé zkušenosti vím, že je nezbytné mít denní program vyjasněný den předem. Přispívá to ke klidu, jistotě a omezení stresu. Prostě víte co vás příští den čeká a nehlodá vás nejistota.
Kdy však plán na další den připravit? Značná část literatury (např. Jack Canfield, Brian Tracy) doporučuje plánování večer před usnutím se zdůvodněním, že podvědomí v noci pracuje na přípravě řešení úkolů. Ano, i mně se opakovaně stalo, že jsem nějaký problém vyřešil ve spánku - prostě jsem se probudil a znal jsem řešení problému, o kterém jsem už nějakou dobu přemýšlel. Nebo se mi dokonce vyjevil problém, který jsem dosud nijak významně nevnímal, i s řešením.
Zdálo by se tedy, že doba večer krátce před usnutím může být na přípravu plánu na další den optimální. Mně ale nevyhovuje, a to z jednoho prostého důvodu. Právě připomenutí náročných zítřejších úkolů před spaním se mi několikrát vymstilo podstatným zhoršením spánku - probouzením v noci a přemýšlením o problémech místo spaní.
Čas před usnutím nepovažuji proto na plánování za příliš vhodný, daleko víc se mi osvědčilo naplánovat další den jako poslední věc před ukončením práce. Má to ještě jednu výhodu. Člověk tak může pracovní část dne jednoznačně uzavřít a také ví, že další den má připravený - může tedy daleko lépe "vypnout" a věnovat se relaxaci, rodině, sportu ... Rozplánování zítřka (včetně určení priorit) se tak stane jakousi uzávěrkou pracovní části dne a to vede dle mých zkušeností k zvýšení celkové pohody.

Spravná chvíle je právě teď

Pokud se rozhodnete věnovat nějakému byznysu, začněte ihned. Spousta lidí nikdy nezačne, protože čekají na správnou chvíli. Žádná taková ale nepřijde, protože nic jako správná chvíle neexistuje. Přesněji - ta správná chvíle je teď. Když nezačnete ihned, začnou vás přepadat pochybnosti, pohltí vás rutina, ztratíte nadšení.
Pokud budete čekat na lepší podmínky, ztrácíte zbytečně čas. Jestli třeba potřebujete kapitál, aby jste byznys mohli rozjet v patřičném měřítku, nečekejte se startem, až ho seženete. Rozjeďte byznys v menším a souběžně shánějte kapitál. Budete už ale ve hře. Spoustu věcí se naučíte a začnou se vám objevovat příležitosti či kontakty, ke kterým by jste se při pouhém čekání na zajištění kapitálu nedostali.

Berte to jako zásadu: Vždy se snažte být he hře. Nečekejte a začněte. Správná chvíle je právě teď.

WhatTasks - další GTD aplikace pro iPhone

Nedávno jsem psal o zajímavé GTD aplikaci OmniFocus pro iPhone. Na Appstore se objevila další, která se zdá pro tento účel vhodná, s názvem WhatTasks (kromě toho je tam několik dalších To-Do aplikací, ale ty nejsou dle mého názoru až tak vhodné pro GTD).
Vypadá to, že výběr aplikací tohoto typu bude pro iPhone velký - trochu mě překvapuje, že u aplikací pro Windows Mobile tomu tak není. Nebo máte nějaký tip?

Jak zbohatnout - aneb stačí jediná dovednost

Při procházení statistik tohoto blogu na Google Analytics mně zaujala jedna věc: velká část čtenářů po přečtení článku, na který přišli přes vyhledávač nebo odkaz na jiném webu, klikne na odkaz štítku "bohatství".
Toto téma vás evidentně zajímá a tak i když (materiální) bohatství je jen jednou (a ne zcela nutnou) součástí úspěchu, dám vám v tomto příspěvku jednoduchý návod, jak ho dosáhnout.
Není to dokonce ani tak těžné, jak by se mohlo zdát.
Aby jste dosáhli bohatství, potřebujete totiž zvládnout jedinou věc, a tou je motivace.
Zdá se vám to málo? Věřte, že to tak jednoduché není, protože tuto dovednost musíte zvládnout hned na třech úrovních:

1. 
   Motivovat sebe. Musíte opravdu chtít, musíte se motivovat natolik, aby jste byli ochotni něco obětovat, pokud to bude nutné. Třeba značnou porci vašeho času a zejména pohodlí.
   
2. 
   Motivovat někoho, aby vám dal peníze. Opravdu. Aby jste zbohatli (v materiálním smyslu slova) znamená to, že vám někdo dá svoje peníze. Když pomineme penězokazectví pak to, že budete mít peníze znamená, že vám jiní lidé dají ty svoje. Pokud podnikáte nebo chcete podnikat, znamená to, že musíte motivovat vaše zákazníky, aby vám platlili za vaše zboží nebo služby. Pokud chcete dosáhnout bohatství jako zaměstnanec (což je nepochybně těžší, pokud se bavíme o opravdovém bohatství), musíte motivovat toho, kdo vás platí, aby vás platil co nejlépe. Nebo si najít někoho jiného a motivovat jeho.
   
3. 
   Motivovat ostatní, aby pro vás pracovali. Jako podnikatel můžete rozvíjet svůj byznys prostřednictvím zaměstnanců mnohem rychleji. Jako zaměstnanec budete v mnoha případech pro zaměstnavatele cennější a bude ochoten vám lépe platit, pokud budete schopni vést a řídit další lidi.
   

To je vše. Opravdu.

Pokud jste čekali zaručený návod, jak zbohatnout, máte ho. Jenom je třeba ho uchopit, řídit se tímto pravidlem a úspěch se dostaví.
Pokud jste čekali naprosto konkrétní postup krok za krokem, na jehož konci by bylo vytoužené bohatství, asi jste zklamaní. Takový návod samozřejmě neexistuje - pokud by existoval, řídil by se jím každý a už by jste ho znali.

Snad vám ale tento příspěvek umožní uvědomit si význam motivace. Možná zjistíte, že pro zbohatnutí sami nemáte dostatečnou skutečnou motivaci, že je pro vás vlastně podstatné něco jiného, co by jste třeba museli omezit nebo obětovat.
Nebo si uvědomíte, že zbohatnout chcete, ale že chtít nestačí. Že se musíte motivovat k tomu, aby jste na tomto cíli systematicky pracovali.
Třeba se zamyslíte nad tím, zda vaše zákazníky motivujete jen k tomu, aby přišli k vám na prodejnu (na webovou stránku, stáhli si demoverzi vašeho software) nebo k tomu, aby si něco koupili - tedy aby vám dali svoje peníze. Zda vašeho zaměstnavatele motivujete k tomu, aby byl ochoten vám platit víc - protože umíte něco, co má hodnotu za kterou je ochoten si připlatit.
A možná začnete přemýšlet, jak motivovat lidi co pro vás pracují k tomu, aby zvládli svou práci lépe, třeba převzali část té vaší a uvolnili vám tak ruce, aby jste se mohli věnovat dalším projektům, které vás posunou dál.

Jisté je, že pokud zvládnete umění motivace, bohatství se se zárukou dostaví.