Jedno z tajemství úspěchu

Možná také znáte pár lidí, kteří jsou velmi úspěšní, ale přitom víte, že nejsou o nic chytřejší, vzdělanější nebo pracovitější než ostatní. Někdy dokonce naopak. Zkoušeli jste se zamyslet, co je u těchto lidí základem jejich úspěchu, co mají společného?
Nepochybně se jedná o víc vlastností či návyků - třeba schopnost motivovat sebe i druhé nebo dobře komunikovat s ostatními. Je tu ale ještě jedna věc, která je dle mých zkušeností občas cizí i hodně schopným lidem. A těm zdánlivě "překvapivě" úspěšným naopak nechybí a dokáže převážit i jiné nedostatky.

Jde o akčnost nebo chcete-li akceschopnost. Rychle se rozhodnout, neváhat. Než věci dlouze promýšlet a otálet, pustit se hned do práce. Udělat sice o něco víc rozhodnutí špatných, ale zato rychle - a když se ukáží jako špatná, stejně rychle přijmout nápravu.

Spousta lidí, když má přijmout nějaké rozhodnutí, odkládá ho. Váhá, přemýšlí. Když má s něčím začít, díky váhání nachází důvody, proč to vlastně nejde. A někdy výmluvy.

Netvrdím, že je na škodu rozhodovat se uvážlivě, ale musí to mít svoji míru - nesmí to být na úkor akceschopnosti. "Akční lidé" nepřemýšlí donekonečna, jestli třeba mají rozjet nějaký nový byznys, obchodní model, marketingový kanál. Nedělají vždy detailní plány na dlouhou dobu dopředu, jejichž příprava zabere čas a odkládá start. Prostě začnou, když jsou z větší části připraveni, třeba z 80%. Vědí, že doladění těch zbývajících 20% by jim dle paretova pravidla zabralo 80% času - tedy 5x tolik. Mnozí to ani nevědí, postupují instinktivně.
Díky brzkému startu získají náskok a detaily doladí později - pokud je to potřeba. A nebo zjistí, že rozhodnutí bylo chybné a opět rychle přikročí k akci - třeba z dané aktivity vycouvají. Díky akceschopnosti nesetrvávají v neefektivním stavu.
Tento přístup vede k tomu, že se sice dvakrát spálí, ale třikrát uspějí - v konečném součtu jsou tedy úspěšní. Rozjeli pět projektů s převahou úspěchu, zatímco jejich neakceschopný protějšek je stále ve fázi plánování, příprav a zdokonalování toho prvního.

Zkuste někdy tento přístup. Správná chvíle je právě teď.

Na nákup s iPhonem

Pokud používáte iPhone, může se vám hodit tip na zajímavou aplikaci pro tvorbu nákupních seznamů. Jste-li "GTD pozitivní", nejspíš máte ve svém systému několik nákupních seznamů pro různé typy obchodů jako je hypermarket, sport, hobbymarket, knihkupectví a nejspíš pro jejich vedení používáte stejný software jako pro ostatní GTD seznamy. Nebo možná požíváte standardní "Notes" na iPhonu. Já jsem také dříve všechny nákupní položky evidoval spolu s ostatními, nejprve v RTM, posléze v aplikaci Life Balance, kterou používám nyní. Nicméně aby se nehromadily položky typu "koupit mléko", "koupit jogurty" atd. a seznam neúměrně nenarůstal, používal jsem vždy jeden záznam (úkol) pro daný kontext, např. "@Potraviny" a jednotlivé nákupní položky jsem pak uváděl do poznámky.

Existuje však pohodlnější řešení - specializované aplikace na nákupní seznamy. Je jich hodně, bezplatných i placených - nijak jsem složitě nevybíral a zvolil jsem tu, co v dané době byla uváděna jako nejoblíbenější. Jde o bezplatnou aplikaci ShopShop.
Výhodou je především obrovská ergonomie, jak při vytváření seznamu, tak při vlastním pobíhání po obchodě.

          

K hlavním vlastnostem:

• Program si pamatuje již jednou vložené položky, takže pokud jednou vložíte "mléko", příště ho jen klepnutím vyberete ze seznamu (můžete zadat i množství) nebo pokud máte seznam delší, rychle se k položce dostanete tak, že začnete psát začátek textu. Po pár nákupech máte seznam dobře naplněný a vytvoření seznamu před běžným nákupem je otázkou několika vteřin.
  
• Díky tomu, že jsou k dispozici již použité položky, nemusíte také příliš přemýšlet, když vyrážíte na pravidelné doplnění zásob do ledničky a kuchyně - a také na nic důležitého nezapomenete. Nemusíte si vzpomínat "co tak ještě", ale vyberete ze seznamu.
  
• Položkám snadno posouváním můžete nastavit pořadí - to se hodí, pokud např. víte, že po vstupu supermarketu, kam chodíte pravidelně, je zelenina a ovoce, potom jogurty a sýry atd... Neběháte potom po obchodě sem a tam, případně nemusíte seznam procházet opakovaně jako když ho máte nesetřiditelný napsaný rukou na lístku papíru (který na rozdíl od mobilu taky snadnějí někde založíte - aspoň já tedy ano, a zkuste si pak prozvonit papír z druhého papíru :-).
  
• V prodejně pak po vložení zboží do košíku položku přeškrtnete, od vyřízených položek můžete seznam pročistit tlačítkem Clear. Vše je velmi rychlé a nemusíte stojíce u regálu něco složitě řešit.
  

Aplikace je jednoduchá a jednoúčelová - ten jeden účel ale plní dokonale a jak už jsem zmínil, vše je opravdu velmi ergonomické. Jedinou nevýhodnou je snad fakt, že seznam použitch položek je společný pro všechny nákupní seznamy (těch může být více a můžete si je pojmenovat), takže při zadání položky "křížový šroubovák" do seznamu hobbymarketu se bude nabízet i při vytváření seznamu na nákup potravin ... Mně osobně tato věc ale moc nevadí, protože ShopShop používám opravdu jen pro nákupy v potravinách, ostatní věci k nákupu vedu v Life Balance, protože se obvykle vztahují k nějakým projektům, takže je mám pro přehlednost u nich.

Pokud používáte iPhone a zatím žádnou nákupní aplikaci nevyužíváte, ShopShop určitě zkuste.

Timemanagement není o minutách

Je zajímavé, kolik prostoru se v literatuře nebo na seminářích o timemanagementu věnuje technikám, umožňujícím zaplnit časové mezery, využít každou minutu. Znám také pár lidí, co takhle fungují - prostor mezi většími úkoly vyplní za každou cenu nějakou aktivitou. Stejně tak pokud dělají nějakou činnost, kde nemůžou přímo pracovat na nějakém úkolu, třeba při řízení auta, vyplní tanto "hluchý" čas beze zbytku telefonáty, poslechem audioknih atd.
Aby jsme si rozuměli - čas je určitě dobré a potřebné využívat efektivně a pokud těch časových mezer je moc a nebo jsou dlouhé, je samozřejmě přínosné je zaplnit. Nesmí to ale jít přes určitou zdravou míru - a to především proto, že také potřebujete nějaký čas na přemýšlení.
Vím o čem mluvím, sám jsem v určitém období dosáhl takové "dokonalosti" ve yužívání pracovního času (tedy ve smyslu jeho vyplňování úkoly, ne ve smyslu skutečně efektivního využítí, proto ta "dokonalost" v uvozovkách ...), že jsem začal cítit, že to co mi vlastně chybí, je čas na přemýšení ... I když se člověk snaží mít mind like water, ten průběžný brainsorming je také užitečný a pak si člověk naopak nemusí vyhrazovat čas na "promyšlení projektu XY". Takže ta časová mezera je nakonec taky využita, na přemýšlení.
Někdy i jen tak, na volné přemítání, mně ale přitom mnohdy napadají ty nejlepší myšlenky.
Je to o tom, nevyplňovat časové mezery drobnými úkoly fanaticky, ale jen pokud je to přínosné.

Timemanagement není o minutách, ale o prioritách.

Dopis do budoucnosti

Když někam směřujete, není na škodu se jednou za čas zastavit a mrknout do mapy, jestli jste nesešli ze správné cesty. Stejně tak pokud si stanovíte nějaké cíle, je dobré si určit nějaké body na cestě, kdy si zkontrolujete, jak jste na tom a zda vaše aktivity skutečně odpovídají cílům, zda vás dovedou tam, kam chcete.
V krátkodobém měřítku to můžete dělat v rámci měsíčního nebo i týdenního plánování.
Stává se ale, že se člověk nechá pohltit řešením operativních záležitostí, rutinou nebo se příliš vrhá za aktuálními příležitostmi, takže párkrát po sobě najde výmluvu proč musí ten či onen krok nutný k dosažění cíle odložit. Případně odkládá nutné nepříjemné rozhodnutí nebo změnu a funguje dál stejně, ze setrvačnosti. A když se to pak posčítá, zjistí že uběhlo pár měsíců nebo i rok a vlastně se neposunul nikam dál. Udělal spoustu práce, ale cíl je stejně daleko jako byl. Před půl rokem si předsevzal, že bude jíst zdravěji, ale jeho jídelníček vypadá stejně jako na začátku. Rozhodl se propustit zaměstnance, který na svou práci nestačí, ale zatím to jen odkládal. Chtěl se začít učit anglicky, ale zatím pro to nic moc neudělal. Setrvačností jede pořád ve starých kolejích.
Proti této pasti setrvačnosti se mi osvědčil následující trik. Jednou zhruba za půl roku si posílám dopis do budoucnosti. Existuje na to super služba FutureMe.org (tedy něco jako "MeBudoucíJá.org"). Tato služba vám umožňuje napsat sám sobě (nebo po zaregistrování i někomu jinému) email, který vám pak pošle v určené datum v budoucnosti.
Takže si vždy napíšu mail ve stylu "Ahoj Coudy, tak jak to jde? Teď v říjnu 2008 jsi se rozhodl pro to a pro to. Je to pro tebe důležité, tak pokud jsi toho nedosáhl, měl by ses nad sebou zamyslet. Nehledej výmluvy, proč to nešlo a něco s tím sakra hned udělej! atd. atd. Měj se, Coudy". Super na tom je, že když mi mail dorazí, obykle mě to překvapí (jako dnes :-), protože mezitím na to tak trochu pozapomenu ... Takže mně to přiměje opravdu vyskočit ze stereotypu a zamyslet se, zda to kde jsem, odpovídá tomu, co jsem si před nějakou dobou poslal. Pokud ne, je to ten správný "wake up call", který mě probudí a vrátí zpátky na správnou cestu. Vřele doporučuji.
Jinak napsání mailu přes FutureMe úmyslně vůbec nemám v plánovacím systému, ale mail vždy píšu po obdržení předchozího - to proto, že se mi opravdu docela osvědčilo, že "nečekané" obržení vzkazu z minulosti na sebe upoutá patřičnou pozornost.
A 2 tipy na závěr: FutureMe umožňuje prohlédnout si vzkazy, co si posílají ostatní, pokud je tedy označili jako veřejné - doporučuji pár si jich přečíst pro inspiraci. Ten poslední tip asi napadne každého - kromě "motivačních" půlročních nebo ročních mailů asi také neodoláte poslat si něco do budoucnosti vzdálené třeba 20 let :-) Doufejme, že FutureMe a vaše mailová adresa v té době budou fungovat ...

Spravná chvíle je právě teď

Pokud se rozhodnete věnovat nějakému byznysu, začněte ihned. Spousta lidí nikdy nezačne, protože čekají na správnou chvíli. Žádná taková ale nepřijde, protože nic jako správná chvíle neexistuje. Přesněji - ta správná chvíle je teď. Když nezačnete ihned, začnou vás přepadat pochybnosti, pohltí vás rutina, ztratíte nadšení.
Pokud budete čekat na lepší podmínky, ztrácíte zbytečně čas. Jestli třeba potřebujete kapitál, aby jste byznys mohli rozjet v patřičném měřítku, nečekejte se startem, až ho seženete. Rozjeďte byznys v menším a souběžně shánějte kapitál. Budete už ale ve hře. Spoustu věcí se naučíte a začnou se vám objevovat příležitosti či kontakty, ke kterým by jste se při pouhém čekání na zajištění kapitálu nedostali.

Berte to jako zásadu: Vždy se snažte být he hře. Nečekejte a začněte. Správná chvíle je právě teď.